O nás

Český svaz bojovníků za svobodu

je dobrovolné, nestranické a nezávislé občanské sdružení, které sdružuje účastníky národního boje za osvobození ve druhé světové válce jakož i jejich rodinné příslušníky a pozůstalé po nich počínaje 15. rokem jejich věku. Členy ČSBS se mohou stát i ostatní občané, bez rozdílu jejich politické příslušnosti a náboženského vyznání, kteří souhlasí s posláním ČSBS a jeho stanovami.

Oblastní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu ve Valašském Meziříčí je nezávislým spolkem Českého svazu bojovníků za svobodou a působí v oblasti Valašsko Meziříčska.

Sídlo našeho spolku ČSBS Valašské Meziříčí se nachází v centru města Valašského Meziříčí na ulici Poláškova.

Posláním Českého svazu bojovníků za svobodu je:

  1. Přispívat k rozvoji České republiky v duchu humanitních tradic zakladatelů našeho státu a zásad Charty lidských práv. Usilovat o posilování národní hrdosti a lidské důstojnosti i o mravní čistotu společnosti na základě principu rovnosti občanů.
  2. Vyjadřovat a prosazovat stanoviska bojovníků za svobodu k aktuálním společenským problémům, a uchovávat paměť národa. V této souvislosti zdůrazňovat nezpochybnitelnost, nedotknutelnost a neměnnost poválečných opatření přijatých vítěznými spojenci pro mírové a bezpečnostní zajištění svobodné Evropy.
  3. Usilovat, aby dějiny národního boje za svobodu byly pravdivě zpracovány a aby byl objektivně hodnocen jejich význam pro současné i budoucí generace.
  4. Seznamovat veřejnost, zejména mládež, s historií a odkazem národního boje za svobodu vydáváním publikací, svazového periodika, přednáškami, besedami a zejména prostřednictvím sdělovacích prostředků a spolupracovat s nimi i s občanskými sdruženími při zřizování a udržování památníků, pomníků a pamětních desek obětí národního boje za svobodu.
  5. Uplatňovat práva a oprávněné nároky členů Svazu ve spolupráci se státními a samosprávnými orgány, zejména v oblasti sociální, zdravotní a občanskoprávní.
  6. Spolupracovat úzce s odbojářskými a demokratickými organizacemi doma i v zahraničí.
  7. Zdůrazňovat jednotu domácího a zahraničního odboje, posilovat vlastenecké uvědomění národního společenství. Vystupovat proti snahám podrývajícím základy naší státnosti a proti zkreslujícímu výkladu našich dějin.

Stanovy OO ČSBS Valašské Meziříčí najdete zde:

www.flipsnack.com/F5F966FD75E/stanovy-oo-csbs-vm.html

 

Historie Českého svazu bojovníků za svobodu, 

Oblastní organizace ve Valašském Meziříčí

 
Záhy po osvobození Československa v květnu 1945 se mezi účastníky protifašistického odboje a osvobozenými politickými vězni projevily snahy o ustavení organizace, která      by kromě svépomocné funkce prosazovala jejich zájmy a politické názory. 
 
V roce 2015 tak uplynulo 70 let od založení Svazu národní revoluce, první organizace sdružující všechny složky tzv. druhého odboje. Uplynulo dlouhé a nesporně složité období.
 
Úkolem tohoto příspěvku je jen připomenout úlohu této organizace a složitost jak při jejím zakládání tak při dalších složitých etapách vývoje.
  
V době ustavení této organizace byla nezapomenutelnými aktivitami Svazu národní revoluce jeho úloha v humanitární péči o pozůstalé po vězních, popravených a umučených v nacistických věznicích a koncentračních táborech, jeho důležitá úloha při trestání zrádců a kolaborantů, účast jeho členů ve vznikajících národních výborech i činnost kulturní a osvětová. To vše se dělo při zachování nadstranickosti SNR a při důsledném dodržování demokratických principů při zakládání jeho poboček v obcích valašskomeziříčského okresu.
 
Vývoj završený vznikem jednotné organizace Svazu národní revoluce nebyl ovšem zdaleka tak přímočarý.
 
V okrese Valašské Meziříčí bylo první takovou organizací Sdružení beskydských partyzánů, jehož ustavující schůze proběhla 20. května 1945 v Krhové a jehož prvním předsedou byl zvolen Alois Kurovec ze Lhotky n. B. 
O týden později byli do výboru kooptováni také zástupci odbojových skupin ze Vsetína, Štramberka a Příbora.
 
Ve Valašském Meziříčí vzniklo krátce po osvobození také Volné sdružení politických vězňů, které se na schůzi 19. června 1945 rozhodlo ke změně názvu, takže se stalo součástí celostátní organizace pod názvem Svaz osvobozených politických vězňů v Praze, skupina Valašské Meziříčí.
 
Nezávisle na beskydských partyzánech se ustavila ve Valašském Meziříčí 20. června 1945 nová organizace aktivních partyzánů a dalších účastníků odboje, jejíž ustavující schůze proběhla 20. června 1945. 
Zatímco beskydští partyzáni nepřekročili rámec příprav, skupina ve Valašském Meziříčí se stala základem přípravného výboru Svazu národní revoluce.
 
Na území okresu Valašské tak působily v rámci Svazu národní revoluce (dále jen "SNR") dvě složky, a to Sdružení českých partyzánů a Svaz osvobozených politických vězňů. 
První okresní výbor SNR ve Valašském Meziříčí měl 8 referentů pro různé oblasti (sociální, kulturní, zdravotní apod.) a tři komise (čestná soudní komise, politická a zpravodajská komise a revizní komise). 
Předsedou byl Josef Podzemný (1896-1971), ruský legionář a politický vězeň, jednatelem Antonín Macháň.
 
Stanovy SNR byly schváleny po celostátním sjezdu Svazu národní revoluce v roce 1946. Na Moravě bylo v červnu 1946 zřízeno šest krajských výborů SNR, z nichž jeden byl          i ve Valašském Meziříčí. Jeho tajemníkem byl jmenován Antonín Macháň. 
Počet odboček SNR v jednotlivých obcích okresu různě kolísal. 
Podle usnesení okresního výboru z 6. února 1946 měly být místní odbočky zřízeny v těch obcích, kde bylo nejméně 20 členů SNR. 
 
Na počátku roku 1946 bylo v okrese Valašské Meziříčí 20 místních odboček.
 
Okresní výbor SNR ve Valašském Meziříčí zanikl po ustavení nové jednotné organizace účastníků protifašistického odboje, jímž se stal Svaz bojovníků za svobodu. 
Slučovací sjezd se konal 9. května 1948.
 
Likvidační valná hromada okresní organizace Svazu národní revoluce a ustavující valná hromada okresní organizace Svazu bojovníků za svobodu se konala 28. listopadu 1948.
 
Předsedou zůstal Josef Podzemný, který se po únoru 1948 načas vzdálil z funkce kvůli nedorozumění s krajskou odbočkou SNR ve Zlíně, ale v květnu 1948 se mu dostalo plné satisfakce a opět se ujal funkce předsedy okresní organizace, jímž zůstal až do konce samostatné okresní organizace v roce 1960.
 
Nový svaz sdružoval na celostátní všechny organizace dosud zastoupené ve Svazu národní revoluce, tj. Svaz českých partyzánů, Svaz osvobozených politických vězňů, 
Svaz barikádníků a také Československou obec legionářskou. 
 
V rámci dalšího sjednocování došlo ve dnech 17.-18. listopadu 1951 ke sloučení se slovenským Zväzem lúdových protifašistických bojovníkov a vzniku jednotné celostátní dobrovolné organizace – Svazu protifašistických bojovníků. 
 
 
 

 

© 2014 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode